Robert Blum
S jakou silou bude mnohá duše uchvácena Božskou láskou na onom světě, jakmile jen dospěje do světlejší sféry, nám ukazuje příklad Roberta Bluma. Na zemi se zasazoval se zápalem za zájmy utlačovaných vrstev jako revolucionář z přesvědčení. Vůči náboženským záležitostem však zůstával lhostejný a skeptický. Tam, na druhé straně, se pak ovšem velmi brzy naučil poznávat vedení Boží. Poučení o individuální odpovědnosti člověka, která též určuje jeho osud po onom přechodu na druhou stranu, bylo postupně živoucně spoluprožíváno. A mnohá drasticky a zároveň realisticky vypadající scéna v onom duchovním světě nám ukazuje, že člověk po odložení svého pozemského těla zůstává nejprve zcela týmž člověkem se svou mluvou, se svými názory a návyky, sklony a vášněmi, jako během svého tělesného života.
Duchovní růst na onom světě – tam stejně jako zde – závisí na tom, jak bylo a jak bude uskutečňováno základní přikázání o lásce k Bohu a k bližnímu. Ve stejné míře narůstá i poznání Krista a všechny síly, obzvláště andělé i sám Pán, napomáhají tomu, aby prosvětlená duše dospěla ke svému vlastnímu cíli – vysvobození.